Dunakeszi - Maďarsko 13.10. 2012
Dne 12.10. ráno mě páníček dal do auta a sám se mnou odjel do Prahy, kde jsme nabrali naší Sandru. Čekala nás dlouhá cesta na klubovou výstavu, která se konala v Dunakeszi v Maďarsku. Pozvala nás na ní majitelka našeho tatínka Dauphina. Cesta byla dlouhá a náročná, hlavně když jsme projížděli úplně ucpanou Budapeští. K večeru jsme dorazili na místo, ubytovali se a šli na procházku podél Dunaje, byla to opravdu krása, ohromné lodě a krásné domy. Druhý den ráno jsme vyrazili na výstavu. Byla s námi i naše sestřička Nightwisch s celou svojí rodinou.
Abych šel tedy přímo k věci. Výstavu posuzovala p. Marlies Werkmeister . Ve své třídě jsem od ní dostal titul exc.1, Hungária Prima Junior, dále následovalo získání titulu Junior Club Winner. Získáním tohoto titulu jsem dostal možnost bojovat s ostatními „dospělými“ vítězi všech tříd o titul BOB. V kruhu jsem byl hodný, disciplínovaný a šlapal jsem jako by mi šlo o život. S páníčkem jsme vůbec v získání tohoto titulu ani ve snu nedoufali, ale já jsem uspěl a tento titul mi byl udělen. Byla to neskutečná radost a pocit štěstí. Páníček mě pořád pusinkoval. Tím to pro mě ale neskončilo, pokračoval jsem dál, šli jsme s mojí sestřičkou Nightwisch o nejkrásnější pár výstavy. V kruhu se sešly celkem čtyři páry a po bedlivé prohlídce pana rozhodčího Hargitaie Gábora a asi třech uběhaných kolech jsme to se ségrou „vyhráli“. Jako kdybychom to oba pochopili, že o něco jde a šlapali jsme jako dávno sehraná dvojka ! Následovala další soutěž, která se nazývala "progeny groups", tam jsem nastoupil ve skupince se svým tatínkem Dauphinem, ségrou Nightwisch a byli tam ještě dva malinkatí potomci našeho tatínka. Tuto soutěž jsme také vyhráli. Měli jsme všichni velkou radost i můj páníček a to vůbec netušil, že ještě není všemu konec. Nastoupili jsme spolu do dalšího boje o BIS juniora výstavy. Sešlo se nás v kruhu pět nejlepších mladých, ze všech plemen, která se výstavy zúčastníla. Vítěze pro udělení tohoto titulu vybíral p. Hargitai Gábor . Opět následovalo naše vítězství, opět jsme se s páníčkem nejvíce líbili. Pak to ale přišlo, nastopil jsem o BIS výstavy, tzn. o nejlepšího psa celé výstavy, jako jediný mladý pes mezi dospělé! U tohoto rozhodnutí se sešli oba rozhodčí a společně o nejlepším pejskovi výstavy rozhodli – BYL JSEM TO JÁ !!!!
Tak skončil nezapomenutelný den a úžasný zážitek pro mého páníčka, Sandru i pro naší chovatelku a doufám, že i pro ostatní, kteří celý den sledovali jak postupuji pořád dál a dál a blíž a blíž k úplnému vítězství.
Děkujeme za pozvání a za velice emočně nabitý krásný, slunečný den v maďarském Dunakeszi.
